Na základě štvavého a převážně lživého dopisu, který o nás šíří nejmenovaná konkurenční firma, bylo již dále neúnosné, abychom se k těmto neférovým materiálům nevyjádřili. A proto - čtěte dále.
Vážení obchodní přátelé,

Na základě štvavého a převážně lživého dopisu, který o nás šíří nejmenovaná konkurenční firma, již bylo dále neúnosné, aby firma Prolion prostřednictvím svého generálního distributora fy. BD Tech s.r.o. zůstala k těmto neférovým materiálům němá, byť je nepsaným pravidlem mezi solidními obchodními partnery, že jeden nepomlouvá druhého a firma BD Tech s.r.o. se vždy toto pravidlo snažila respektovat. V tomto dopise pominu pravděpodobnou soudní dohru této trapné záležitosti a pokusím se zaměřit pouze na fakta a přesvědčit Vás, že roboti firmy Prolion jsou ideálním řešením pro většinu středních a větších podniků v České republice.

Takže především bych rád uvedl na pravou míru tvrzení, že firma Prolion vyrábí pouze vícemístné systémy. Krása sortimentu firmy Prolion je v tom, že spektrum její výroby obsahuje nejen vícemístné (2-, 3-, 4-místné automaty), ale právě tak vyrábí i jednomístné stroje (tedy podobně jako konkurenční firmy).

Nyní se pokusím o maximální porovnání vícemístných systémů vers. jednomístné konkurenční systémy. Zaměřím se pouze na dokonalý popis 4-místného produktu Zenith Pro, který byl především napadnut ve zmíněném materiálu.


1. Zenith Pro (4-místa, laser + optika)

Jednotlivé boxy tohoto systému jsou skutečně menší než u konkurenčního jednomístného produktu, potud pravdivé tvrzení ve výše zmíněném materiálu.

Princip boxů a jejich konstrukce je u každého výrobce jiná a nezávislé studie potvrzují, že ani jeden z výrobců robotů v současnosti nevyrábí nějak výrazně konstrukčně horší boxy z hlediska welfare krav. Prolion se rozhodl jít cestou částečně fixované pozice krávy v boxu. Dno boxu je tvořeno z profilovaného silnostěnného plechu s protiskluzovým povrchem, kráva je zafixovaná přední hranou koryta a zvýšenou pozicí předních končetin.Tato poloha rozhodně není stresující. Rovněž u krmné stolu je kráva navyklá při žraní mít vyvýšený postoj předních končetin a proto pro ni pozice v robotu není a nemůže být stresová. Jednotlivé boxy jsou odkanalizovány a veškerý odpad z nich je vyveden přímo do podroštových prostorů kolem robota.

Konkurence velmi staví svojí kritiku na tzv. force routingu, rozuměj, kráva chodí tam kam nechce, protože ani jinam nemůže.
 
Pojďme si úvodem říct o čem je život krávy a co kráva chce. Je pravda, že do vysokoprodukční dojnice nevidíme, ale obecně můžeme odvodit toto:

  • kráva chce, musí (má potřebu) žrát,
  • kráva chce pít,
  • kráva si chce dát čas od času nějaký „pamlsek“,
  • kráva se chce čas od času podojit,
  • kráva si chce, musí někdy lehnout, odpočívat a přežvykovat.
  •  
    Náš systém pouze využívá výše uvedené potřeby krávy pro maximální fyziologické navyšování užitkovosti. Jinými slovy tzv. forced routing, my nazýváme (budeme-li se držet anglikanismů) Directed traffic neboli Labour saving option – řízený provoz stáda. Tento řízený provoz stáda totiž je kromě instalace vlastního robota další a výraznou pracovní úsporou pro váš podnik. V principu funguje tak, že kráva, která opustí robota je v oblasti krmného stolu a napajedel - může pouze žrát a pít. Pokud si chce lehnout, musí projít jednocestnou brankou do oblasti lehacích boxů a napajedel. Pokud chce být podojena nebo se dostat ke krmnému stolu, musí projít preselekční branou, která jí pustí buď přímo ke krmnému stolu nebo pokud uplynul určený min. interval mezi dojeními - do robota. Tento systém je nadstavbou a využívá se pro naše cílové zákazníky, tj. velké farmy nad 100ks dojnic s vysokou užitkovostí nebo s cílovou vysokou užitkovostí přes 10000 l za laktaci.

    Free traffic, neboli systém dobrovolného pohybu stáda, s kterým tak moc operuje konkurence, není nic jiného, než instalace robota v podstatě do jakéhokoli uspořádání stáje, kdy kráva skutečně chodí do robota,kdy se jí zachce. K tomuto pouze dvě věci:

  • fyziologie vlastní laktace je poměrně komplikovaná, ale ve zkratce platí, že vlastní dojení a jeho četnost je stimulací a indukcí vlastní laktace. Jinými slovy a slovy pana doc. Doležala, čím vyšší je frekvence dojení, tím déle krávy podržíme na vrcholu laktace a potenciálně zvyšujeme i jejich mléčnou výtěžnost.
  • máme li ve stáji umístěného pouze robota a jedeme tzv. free traffic systém, tedy dojnice chodí do robota pouze kdy se jim zachce, pak se dostáváme do problému, a to musí potvrdit většina farmářů, kteří zdárně využívají jednomístné systémy konkurence, že dojnice na vrcholu laktace, tedy ty u kterých jsou žádoucí alespoň dvě (spíše tři) dojení denně, je nutno ze stáje tzv. vybírat a tlačit je k robotu, chceme li z nich fyziologicky „vymáčknout co to jde“. Jak říká staré české přísloví, proti gustu žádný dišputát, položme si však otázku do jaké míry tento systém pak odpovídá požadavkům na současné moderní větší stáje s robotem, kde má a musí prostě být minimální spotřeba lidské práce a tak i minimalizovaný impakt lidského faktoru na výslednou produkci.
  •  
     
    2. Situace ve světě

    Podíl víceboxových systémů na celosvětovém trhu s dojícími roboty je skutečně cca. 15 – 20%. Řekneme li však „a“ je také nutno, abychom řekli „b“ a to jaké trhy tvoří tento celosvětový objem prodejů automatických dojících systémů. Jsou to především státy bývalé západní Evropy, mezi nimi zejména Holandsko, Belgie, Španělsko, Německo, s jistými poznámkami, které rozvedu dále, Dánsko, a pak je to Japonsko, Čína a částečně Austrálie. Nejmenovaná konkurence skutečně obsadila kolem 70% trhu s dojícími roboty v těchto zemích, protože jejich jednomístný stroj má tradici a svojí kvalitu, kterou jsem dalek upírat. Podívejme se však na strukturu zemědělství výše zmíněných států…. Holandsko, Belgie, Německo (bývalé západní) – přes 90% soukromě hospodařících zemědělců tzv. rodinných farem, provozujících především tzv. hobby zemědělství, průměrný počet krav u takto hospodařících farmářů se pohybuje mezi 50 – 110ks, velmi podobná situace je v Japonsku, částečně i v Číně, kde se situace velmi rychle transformuje a koneckonců i v Austrálii. Díky tomu je naprosto logické, nikoli však bombastické, jak konkurence neváhá zdůraznit, že jednomístné stroje obecně dominují v těchto zemích. V zemích, jejichž systém zemědělství spočívá zejména v silné extenzifikaci a jenž je na hony vzdálen našim podmínkám.

    Pokud se týká pozice Zenith Pro na celosvětovém trhu s vícemístnými systémy a ve státech s větší intenzifikací zemědělství a průměrně většími stády než 110ks, pak lze zcela otevřeně říci, že naopak tam nemá Zenith Pro konkurenci. Je to například Dánsko, kde se díky systematické práci a díky přílivu Holandských přistěhovalců výrazně změnilo v uplynulém desetiletí zejména co se kvality a kvantity stád týče. Průměrná rodinná farma v Dánsku je výrazně atypická ve srovnání se svými sousedy protože počet krav na tuto farmu je zpravidla vyšší jak 150ks. Právě na tomto přeměněném trhu se zcela jednoznačně prokázalo, že Zenith Pro a jeho 4 boxy jsou ideálním řešením a konkurenční jednomístné systémy jsou pozvolna avšak zcela nenávratně vytlačovány ze svých pozic v této zemi. To platí i o expanzi víceboxových robotů v Číně, dvouboxových v Japonsku a upevňování pozic tohoto stroje v Kanadě a v USA. Tento robotizovaný 4-autotandem zcela jednoznačně ukazuje kudy vede cesta robotizace u větších a velkých stád.  
    Jeden a každý dosud instalovaný dojící robot společnosti Prolion v Evropě a ve světě pracuje bez problémů a stejně kvalitně jako kterýkoli jiný konkurenční produkt.
    Společnost Westfalia odstoupila od dalšího vývoje robotů jedno (!) i vícemístných z důvodů, který je obecně známý, a dá se obecně parafrázovat hezky česky jako „ševče drž se svého kopyta“ nebo také „devět řemesel a desátá bída“. Nebudu ani nechci zapírat, že výzkum a vývoj dojícího robota je nákladná záležitost a kontinuelní děj, který ze své prapodstaty nesmí nikdy ustat, jakmile ustane, daný produkt je okamžitě na trhu neprodejný. Firma Westfalia vyrábí kvalitní dojírny, přesto nebylo pro tuto firmu dostatečně ekonomické, vynakládat obrovské sumy na vývoj něčeho co již bylo vyvinuto a vstupovat na trh, který je již jednoznačně rozdělen mezi několik subjektů. Z těchto důvodů se tato společnost rozhodla nevázat další prostředky do velmi pofiderního (z jejich pohledu) projektu a plně se soustředila na výzkum a vývoj konvenčních zařízení. Je to známá pravda, ale lze se k této informaci jednoduše dostat přes kontakt na centrálu Westfalia.


    3. Kapacita robotů

    Kapacita – průchodnost 4-místného robota Zenith Pro udávaná výrobcem je a není 140 krav jak tvrdí konkurence ve své „zprávě“. Pravdou je, že maximální průchodnost Zenith Pro dodneška neznáme, protože se prostě dosud nestalo na žádné z farem, aby byl tento robot využit z více než 85% (!). Takže námi udávaná kapacita Zenith Pro je 150 krav. Předpokládáme, že může být i 160 eventuelně 170 dojnic, ale to vše závisí na několika proměnných.

    Nyní si dáme pro „odlehčení“ trochu matematiky.

    Kolik je průměrný čas dojení na jednu dojnici? Na to se vy, naši zákazníci, zeptáte jak nás tak naší konkurence. Odpověď je velmi zhruba stejná jak u nás tak u konkurence (samozřejmě berte v potaz možné odchylky dané individuální dojitelností jednotlivých krav, jejich užitkovostí atd atd) – tj. cca. 2 minuty na vstup do boxu, připojení dojícího aparátu a výstup, a cca. 5,5 minuty na vlastní dojení. Dostáváme celkovou hodnotu 7,5 minuty na dojení. U Zenith Pro si k tomuto údaji přidejte 1 minutu, v níž jsou započítány ztráty na přejezdu ramena, tedy u Zenith Pro je 8,5 minuty na dojení v jednom boxu.
    Vycházíme li z konstanty, že hodina má 60 minut, pak jednoduchým výpočtem tj. 60 / 8,5 = cca. 7 dojení za hodinu na box u Zenith Pro, u konkurenčního 1-místného produktu  60/7,5 = cca. 8 dojení za hodinu na jeden box.

    Konkrétní příklad – 300ks produkčních krav
    a) Pro řešení se dvěma 4-místnými roboty Zenith Pro pak platí – 8 boxů x 7 dojení za hodinu x 22 hodin = 1232 dojení za den. 1232 dojení na den pro 300 hlavé produkční stádo znamená cca. 4,1 dojení na krávu za den.

    b) Pro řešení se 4 konkurenčními jednomístnými stroji pak platí – 4 boxy x 8 dojení za hodinu x 22 hodin (pracovní den robota, dvě hodiny jsou na kompletní čištění a desinfekci) = 704 dojení za den. 704 dojení na den pro 300 hlavé produkční stádo znamená cca. 2,35 dojení na krávu za den.

    Vážení přátelé, matematika je někdy krásná věc… Pokračujme však dál v těchto číslech. Je li nám známo pak průměrná cena jednoho konkurenčního 1-místného produktu se pohybuje v úrovni cca. 140.000,- Eur. Mnou odhadnutá cena (prosím, přesnost této ceny je skutečně pouze orientační) je pak 4 x 140.000,- Eur = 560.000,- Eur tedy asi 17.920.000,- Kč bez DPH.

     Průměrná (cena je pouze orientační, závisí na technické specifikaci - ±10%) cena Zenith Pro pro český trh je pak cca. 245.000,- Eur, cena do tohoto projektu by potom byla 245.000,- x 2 = 490.000,- Eur tj. 15.680.000,- Kč bez DPH. Jinými slovy ušetříte cca. 2 miliony korun českých a dostanete 4,1 dojení na krávu za den (!).

    Výše zmíněný početní úkon představuje pouhopouhá fakta a každý z Vás si je může kdykoli přepočítat, pocítí li tu potřebu. Opakuji, matematika je někdy krásná věc…

     

    4. Rameno robota 

    Rameno robota je vlastním srdcem robota a u jednotlivých výrobců se liší. Každý z výrobců si myslí, že právě to jeho rameno je to nejlepší. Prolion, a budu o tom ještě psát závěrem, je dceřinkou firmy Punch International, která mimo jiné v rámci svých aktivit se spolupodílí na produkci průmyslových robotů do různých odvětví, je proto tedy zřejmé, že rameno robota Zenith Pro bude odpovídat požadavkům kladeným na průmyslové roboty. Rameno je a musí být robustní, odolné, absolutně spolehlivé, flexibilní atd. atd., tedy je přesně to, co o tom svém píše a povídá nejmenovaná konkurence. Poruchovost právě ramena je téměř rovna nule, pravděpodobnost, že na něj kráva šlápne se rovná také téměř nule. Vezmete li v potaz dokonale fixovanou pozici krávy v boxu Zenith Pro, pak pokud na něj nějakým zázrakem šlápne, pak je právě tak rozbitné jako rameno konkurence. Vlastní nasazení strukových násadců resp. dojících aparátů má s tvarem a konstrukcí ramena pramálo společného a zmíním se o tom později.
     
    Oddojení prvních stříků je jedno z velkých témat konkurence, a když je tak člověk čte připadá si, že právě tito pánové a jejich produkt „objevili Ameriku“. Zcela prozaicky - o co nám vlastně v této přípravě na vlastní dojení jde. Jde nám zaprvé o to, aby struky byly zbaveny mechanických nečistot, následně nám jde o to, aby struky byly dokonale vyčištěny, vydesinfikovány a vysušeny před každým dojení a v neposlední řadě o to, aby první odstřiky mléka nešli do tanku na kvalitní mléko, ale byly separovány do nějaké zvláštní nádoby. Ve zkratce robot Zenith Pro toto vše zajistí v míře více než dostatečné.

    V každém strukovém násadci je čidlo, které nám kontroluje, zda je ve strukovém násadci struk. Pakliže je tomu tak, pak dochází k vlastnímu osprejování každého struku vysokotlakým aerosolem s různými chemickými přípravky dle doporučení výrobce. Po tomto úkonu dochází k dokonalému vysušení každého struku slačeným vzduchem, zároveň začíná individuální pulzace, kdy první mléko spolu s odplavenou špínou je vedeno zvláštním potrubím do separované nádoby. V žádném případě se nejedná o žádnou kolizi s budoucími předpisy, Prolion má právě tak certifikát o produkci zdravotně bezpečných potravin jako další dva konkurenti. Tento systém je zcela plnohodnotný k systémům čištění konkurence.
     
    Pozn. ke konkurenci, kterou si prostě nemohu odpustit. Neodvažuji se jejich produkt hodnotit, neb není v mém sortimentu, atd., však sami tvrdí ve svém materiálu, že používají k mechanickému čištění struků speciálně vyvinuté kartáčky nebo něco na ten způsob. Jako praktika mne napadají dvě poměrně závažné otázky. 1) Zda pozice kartáčků pro každý struk je nastavena v paměti počítače nebo zda se určuje při každém vstoupení dojnice do boxu. Je li první případ, měl bych poddotaz, zda si konkurence nemyslí, že nedochází k anatomicko-tvarovým změnám na vemeni krávy během laktace tedy zda si myslí, že pozice struků je po celou dobu laktace konstantní a neměnná? (jak všichni víme toto závisí i na tom, zda je dojnice nažraná či ne atd….) ; 2) Nemůže dojít při zcela jistém otírání jednoho kartáčku čistícího daný struk o struk sousední k tzv. kros infekci v případě nástupu mastitidy? ….. Jako praktik bych se právě tohoto bál daleko víc než to „že mléko a špína protékají stejnými trubicemi“ …dovolte abych se pousmál.

    Ještě jednou opakuji není, nebyl a nebude žádný konflikt s novými normami EU. Pokuď by tento konflikt nastal, musel by se zákonitě dotknout všech certifikovaných producentů dojících robotů.


    5. Spotřeba vody, el. energie a pracovního času

    4-místný robot Zenith Pro spotřebuje v optimálním případě spotřebuje cca. 880 l vody na den, v běžných provozech kolem 960-1000 l na den. Co se týká elektrické energie, pak v optimálním případě je spotřeba kolem 0,3kW na dojení, v běžných provozech kolem 0,5kW na dojení.
    Viz. prostý matematický příklad uvedený výše, nejmenovaná konkurence uvádí spotřeby kolem 500 l vody na den a energie kolem 0,23 kW na dojení – to vše prosím u 1-místného stroje. Rozdíl v ekonomice si prosím dopočítejte sami. Je zcela jasné na čí straně je tzv. nižší provozní náklad.
    A dostáváme se pozvolna k úspoře pracovního času. Dle „nezávislého průzkumu“ jsem zjistil, že náš robot šetří váš čas nejvíc ze všech robotů na tomto světě……Potud vtip a parafrázování výroků konkurence. Vlastní stroj musí zákonitě šetřit pracovní čas zcela stejně jak u Zenith Pro tak u konkurence, rozdíl je právě v propracovaném know-how v podobě Directed trafficu (řízený provoz stáda – viz. výše), díky kterému ušetříte pracovní čas nejen dojičkám.

    6. Reference

    Robot Zenith Pro byl objeven pro ČR na letošním Techagru, proto mu prosím dejte šanci, aby se jako nový člen naší technologické rodiny dojících automatů trochu aklimatizoval než zaplaví náš trh, pro který, a žádný jiný, byl zrozen. Vysokoprodukční dojnice ve větších stádech by kupovaly Zenith, protože on je jediný dojící stroj u kterého nejsou ve stresu v čekárně, všechny je hravě odbaví na vrcholu laktace až 5x denně a ještě navíc jim k tomu dá ochutnat výborný pamlsek (koncentrát). To vše absolutně bez stresu a s využitím jen fyziologických potřeb každé dojnice.
    Prolion nemá žádný seznam nespokojených zákazníků, všichni zákazníci, kteří začali s automaty Prolion se k nim vrací, eventuelně rozšiřují počet svých boxů, většina zákazníků od konkurence rozšiřují-li své stádo volí cestu vícemístných robotů Prolion před výrazně dražšími řešení.
    Na tomto místě kategoricky prohlašuji, že Prolion neplatí žádným farmářům za nějaké pozitivní reference atd. atd. Nechce se  mi příliš touto špínou zabývat, pouze by mě zajímalo jak na to autor již zmiňovaného „příspěvku“ přišel a zda neplatí okřídlené „podle sebe soudím tebe“….


    7. Společnost Prolion

    Prolion patří 100% firmě Punch International. Co se týká finančního zdraví atd. atd. najděte si všechny potřebné informace na www.punchinternational.com .
    Opět a zase se jen potvrdí, že další z tvrzení konkurence se nezakládá na pravdě. Pomalu si jich začínám vážit jako dokonalých šiřitelů legend a mystifikátorů kalibru Davida Copperfielda. I já spolu s Vámi, vážení přátelé, obdivuji jejich schopnost orientovat se nejen v chovu skotu a technologiích dojení, ale i za vynikající pohyb na světových burzách…. 

    Nyní několik vět na objasnění jednoznačně zmatečné situace kolem společnosti Prolion. Roku 1998 společnost Prolion jako jedna z dceřiných organizací sdružení investorů, z nichž nejvýznamější byl Prolion, vstoupila jako majoritní vlastník do společnosti Gascoigne Melotte. Systém řízení této společnosti byl následující: Prolion se rozhodl jet po třech téměř oddělených větvích, které spojovala produkce některých součástí pod společnou značkou. Nejvýznamější dvě větve byly GM International a AMS, v které figurovaly pouze dojící roboty, které, ale byly zároveň prodávány pod výrazně prodělávající divizí GM International. Prolion, jako firma zabývající se sofistikovanými technologiemi, výzkumem a vývojem prostě a jednoduše selhala v investici do společnosti zabývající se především konvenčními dojícími systémy a segmentem zemědělství. Nedostatečná znalost prostředí prodeje, špatný managment společnosti GM International, a zejména tříštění zdrojů a nevyjasněný targetting uvrhli od roku 2000 Prolion do prohlubující se logické krize. Byť společnost (Brand) AMS byla schopna držet konkurenceschopnost, ostatní větve konsorcia mu tzv. odčerpávali nutné zdroje a tak se situace stávala čím dál víc začarovaným kruhem. Již od loňského roku hledal Prolion, prostřednictvím své, nyní již 100% mateřské firmy, Punch International, strategického kupce na nevhodnou a v konsorciu ztrátovou větev konvenčních dojíren – GM. Počátkem tohoto roku se jim podařil výborný tah, kdy významná US společnost Boumatic vstoupila do větve GM jako majoritní vlastník a to především odkupem převážné většiny dluhopisů této společnosti. Lze tak říci, že Prolion se velmi výhodně zbavil svého těžkého břemena, aby se mohl věnovat plně tomu co umí – tj. výzkumu a vývoji dojících robotů. A to je také jediný úkol nového CEO Marka Maese – stabilizovat pozici Prolion dojících robotů, a následně učinit obrovský, zejména technologický skok, který spolu s dokonalým marketingovým atakem přinese expanzi této značky v celosvětovém měřítku.

    A opět obviňuji nejmenovanou konkurenci, či autora spisu jenž byl rozeslán pod jejím jménem z uvádění polopravd a mystifikací, neboť Prolion i BD Tech chce hrát fair play nejen s vámi, našimi budoucími ať již zákazníky nebo přáteli. Do tohoto dokumentu uvádím link na volně přístupný internetový server http://www.dft.nl/koersen/NL0000378743/prolion.html , který jasně prokazuje, že za uplynulých 6 let Prolion nikdy neměl hodnotu 60 € / 1 akcii, nýbrž něco kolem 25 Eur, pak tedy jedinou pravdou zmíněnou ze strany konkurence je, že současná cena za akcii Prolionu je 0,06 €.  Důvod poklesu je popsán výše a není to ve světě akcií žádná rarita, protože ze své podstaty většina podniků zapsaných na burze osciluje ve značně velkých rozdílech.
    Společnost Prolion je již dnes dostatečně stabilizovaná a finančně zdravá zbavená všech závazků. Můžete věřit jak našim zárukám tak tomu, že do tří let nebude na českém trhu místo pro jednomístné, pro velká stáda neekonomické, dojící automaty.

    Nový model robota – pracovně nazvaný „Hercules“ bude již zcela na bázi průmyslového robota o více jak generaci dál, než v současnosti používané roboty. Velmi pravděpodobně bude uveden na trh počátkem roku 2006. Důvodem je jenom to, že není třeba zbytečně spěchat pokud i váš současný produkt je plně konkurenceschopný a ve svých některých charakteristikách vlastně monopolní. Mohu-li to k něčemu přirovnat, tak k situaci, kdy Škodovka nespěchala a nespěchá s vyřazením starého modelu Octavie z výroby. I Zenith Pro je více jak podařený model.
    V příštích deseti letech, půjde li všechno v tom tempu v kterém to jde za poslední rok, v podstatě nespatříte na farmách s více jak 80 kusy jednomístného dojícího robota. To není nezdravé sebevědomí, to je pouhopouhý popis logického vývoje u všech chovatelů mléčného skotu. 


    Pokud jste se, vážení přátelé, alespoň  trochu začetli do předcházející řádků a některé problematické věci se vám vyjasnili, pak je to přesně to co jsem od tohoto dopisu čekal. Fakta hovoří jasně a průkazně a po jejich přečtení nám vyplyne jaký byl hlavní důvod konkurence pro sepsání toho neuvěřitelně nefér pamfletu, a totiž, že pro jednomístné automaty není v českém intenzivním zemědělství místo a, že jedinou náhradou za velmi výkonné konvenční dojírny je právě víceboxový automatický dojící systém Zenith Pro – a to nejen z hlediska ceny, ale i z hlediska výkonu – a na to, vážení zákazníci, není ani nemůže být racionální argument.
    Více informací z pokud možno nezávislého zdroje najdete také v Našem chovu č.  10. Dle mého názoru se jedná o poměrně první zdařilý článek VÚŽV v Praze Uhříněvsi, byť byl autor anonymní…

    Vážení přátelé, zákazníci, za firmu BD Tech jež je výhradním distributorem dojících automatů Prolion pro ČR, SR a Maďarsko, vám pouze chci zdůraznit, že jednak já, Petr Čihák, ve firmě zodpovědný za import Prolion dojících robotů, a pak všichni naši prodejci jsou ochotni vám kdykoli zodpovědět jakýkoli dotaz buď v návaznosti na tento dopis, nebo prostě cokoli, co vás v souvislosti s robotizovaným dojením Prolion napadne.

    Za kolektiv BD Tech a za firmu Prolion,

    Petr Čihák, Ing.
    724035955
    cihak@bdtech.stromc.cz
    www.bdtech.cz